Svatí
Rejstřík lidí, kteří uměli přestat — a co s tím tichem udělali. Jména prolinkovaná z článků vedou sem.
Antonín VelikýRozdal všechno a na dvacet let za sebou zavřel dveře, aby zjistil, co z něj zbylo.
Augustin z HippaTřicet let neklidu, než mohl napsat větu, kterou dnes cituje každý.
Benedikt z NursieNapsal pravidlo, které z obyčejného dne udělalo modlitbu.
Carlo AcutisSám si omezil hraní na hodinu týdně, dávno předtím, než pro to kdokoli měl slovo.
Faustyna KowalskáZaplnila šest sešitů v minutách, které nikdo jiný nechtěl, a pak to celé zkrátila na tři slova.
František z AssisiPtáky si pamatuje každý; skoro nikdo si nepamatuje, že sepsal rozpis, kdo bude mlčet.
Ignác z LoyolyZ konce dne udělal patnáct minut poctivého ohlédnutí, kam se poděla tvoje pozornost.
Jan od KřížePojmenoval úsek, kdy modlitba přestane fungovat, a tvrdil, že to není důvod přestat.
Jiří z LyddyJméno, datum a hrob — všechno ostatní dopsali lidé, kteří to prázdné místo nesnesli.
Juliána z NorwicheNechala se na doživotí zazdít do jedné místnosti a pak z okna udělala místo, kam si chodilo pro radu celé Norwiche.
Serafim SarovskýTři roky neřekl ani slovo, pak posledních deset let říkal každému cizinci: radosti moje.
Tereza z KalkatyPadesát let se modlila do ticha a skoro nikomu to neřekla.
Terezie z ÁvilyModlitbu definovala jako čas o samotě s někým, o kom víš, že tě má rád — a přiznala, že ji osmnáct let nudila.
Terezie z LisieuxZemřela ve čtyřiadvaceti v provinčním klášteře a celý duchovní život zúžila na něco, co se dá zkusit během blbého odpoledne.
Tomáš apoštolOdmítl přijmout největší tvrzení všech dob jen na cizí slovo.